TOPlist ZELENÉ STŘECHY | HA-MA.cz

+420 777 892 204Volejte

Pište na: info@ha-ma.cz

ZELENÉ STŘECHY

Střešní zahrada

V posledních letech se výrazně rozšířila realizace zelených střech na našem území. Veřejností bývají vnímány jako ekologická novinka v oblasti zastřešení budov, avšak jako architektonický prvek jsou známé dlouhou dobu. V současné době se stávají zelené střechy výrazným reprezentačním, ale také užitným prvkem pro vlastníky a pro uživatele nemovitostí. Účelem tohoto článku je seznámení veřejnosti s jednotlivými druhy vegetačních střech.

Definice zelené střechy se dá vyjádřit tak, že se jedná o plochou nebo šikmou střechu, která je částečně nebo úplně pokryta vegetací a půdou.

Z konstrukčního hlediska rozdělujeme tyto střechy na dvouplášťové a jednoplášťové.
Dvouplášťové střechy se vyznačují vzduchovou mezerou mezi tepelnou izolací a vegetační vrstvou. Tato větrací vrstva však omezuje pozitivní letního chladícího efektu a zimního tepelně izolačního efektu. Jelikož se jedná o dvě významné výhody této střechy, tak se nedoporučuje tento typ používat.

Jednoplášťové střechy nemají výše zmíněnou vzduchovou mezeru, proto se pod tepelnou izolaci vkládá parozábrana. Tento druh střechy je pro realizaci nejvhodnější.

Konstrukce střechy je pak od zatravnění střechy oddělená dělící, dilatační a ochrannou vrstvou proti prorůstání kořínků. Samostatná vegetační vrstva se skládá z drenážní vrstvy (např. nopová fólie, keramzit, atd.), filtrační vrstvy (např. textilie), hydroakumulační vrstva (např. rašelina) a vrchní vegetační vrstva.

Dále zelené střechy dělíme na biotopní, intenzivní a extenzivní.

Biotopní střechy plní zejména ekologickou funkci. Pro biotopní střechy se volí pokryv ze sukulentů, mechů a některých druhů trav a bylin. Jedná se o přirozenou symbiózu rostlinných společenstev schopných samostatného přežití a případné samoobnovy. Rostlinný pokryv na tomto druhu střechy je schopný přežít jako extrémní suta, tak i mrazy, nevyžaduje závlahu, hnojení, atd. Z těchto důvodů jsou náklady na běžnou údržbu biotopní střechy jsou srovnatelné s náklady na údržbu běžných plochých střech. Pro správné fungování biotopní střechy má být vrstva substrátu v rozmezí 40 – 120 mm.

Intenzivní střechy jsou popsány jako střešní zahrady. Mimo estetické a ekologické funkce mohou také sloužit k rekreaci, reprezentativním, komerčním účelům. Výběr rostlin musí být v souladu s únosností střešní konstrukce. Tyto střechy vyžadují údržbu dle návrhu zahradního architekta a je třeba mít na vědomí, že tato údržba bývá vzhledem k umístění rostlin na střeše náročná a nákladná.

Extenzivní střechy plní ekologickou a zejména estetickou funkci. Extenzivní ozelenění střechy vyžaduje ve srovnání se stejnou plošnou vegetací na zemi velmi malou péči. Jako prvky ozelenění jsou voleny různé druhy trvalek a trav, dále pak některé druhy nízkých keřů a polokeřů. Extenzivní střechy vyžadují dodatečné osívání, hnojení, kosení, zavlažování a doplňování složek substrátu v cyklech 3-5 let. Návrh by měl počítat s vrstvou substrátu v rozmezí 40 – 180 mm.

VÝHODY ZELENÝCH STŘECH:

-          produkují kyslík a zadržují oxid uhličitý

-          absorbují škodliviny ve vzduchu, filtrují částice prachu a zabraňují jeho víření

-          zabraňují přehřívání střech

-          redukují výkyvy teplot mezi dnem a nocí

-          fungují jako tepelná a zvuková izolace

-          fungují jako ochrana střešního pláště před povětrnostními vlivy

-          pokládají se za nehořlavé

-          zmírňují kolísání vlhkosti vzduchu

-          mají neomezenou životnost

-          díky zpomalování průtoku dešťových vod je odlehčena kanalizace

-          vytvářejí životní prostor pro hmyz

-          šíří vůni

-          působí z hlediska rekreace a odpočinku velmi esteticky

-          mohou být koncipovány také jako zahrádky

NEVÝHODY ZELENÝCH STŘECH:

-          konstrukčně náročnější

-          nutná menší nebo větší údržba

-          je nutné staticky zesílit nosnou konstrukci

 

obrázek skladby vegetační střehy: